Články
Ivo Pešák v tisku

Pešák se dal na malování

Populární muzikant, klarinetista i saxofonista Ivo Pešák, jeden z kmenově nejstarších členů Banjo Bandu Ivana Mládka, se v poslední době stále častěji vrací k malování. Jeho obrazy jste mohli vidět na samostatných i kolektivních výstavách v Praze, na Dobříši, ve Znojmě, v Třeboni, v Břeclavi… "Kdysi, asi v šestnácti letech, mi učarovali impressionisté. Získali si mne a já začal milovat Francii. Z obdivu k nim jsem se dokonce učil francouzštinu," svěřuje se známý muzikant. "Ve studiu této krásné řeči jsem pokračoval i na konzervatoři. Po letech se mi dokonce splnil sen a já se ocitl v Louvru. Pochopil jsem, že Francouzi jsou nám strašně podobní, jenom o trochu více holdují alkoholu. A také jsou to skoro stejní bordeláři jako my Češi," sdělil kumštýř.Ivo Pešák si pak dal ve své malířské kariéře delší přestávku, věnoval se pouze muzice. Nejprve jako hráč Středočeského symfonického orchestru v Poděbradech, později dokonce učil hudební výchovu v Kutné Hoře. Potom jej však cesty osudu navždy spojily s Ivanem Mládkem a jejich přátelství trvá už čtyřicet let. "S Ivanem jsme se potřebovali trochu "vydovádět", a tak jsme řádili. Takže mám z prvního manželství dceru Lucii a syna Davida. Teď žiju ve druhém manželství s ženou Miladou. Už jsem se vyřádil a začal jsem znovu malovat. Všichni si myslí, že i v malování jsem humorista. Ale mě inspirují většinou vážné motivy. Hodně se věnuji figurální tvorbě, jednu dobu jsem měl dokonce galerii. Navíc mezi mými kamarády je hodně malířů, od nichž se leccos učím," pokračoval Pešák. Pro umělce jsou místem poučení pražské hospody nižší cenové kategorie. Dává jim přednost před luxusními restauranty, hlavně pro jejich pestrou směsici štamgastů. "Tam přicházejí popeláři i doktoři filozofie, redaktoři, malíři a sochaři. A to je něco, co mě obohacuje. Vždycky se najde někdo, s kým je zajímavé si promluvit nebo jej blíže poznat. Někdy mi na ulici kvůli mé vizáži klepou na rameno bezdomovci a zdraví mě, protože si myslí, že patřím k jedním z nich. Dávám se s nimi do řeči... I s těmito lidmi počítám při malování, dokonce když uvidím nějakou zajímavou tvář nebo postavu, láká mě okamžitě popadnout štětec," přiznal Ivo Pešák.

Text: Korzo (03.04.2001)

Žiju v trochu zvětšené chatě
Muzikant Ivo Pešák, »spoluzakladatel« Banjo Bandu Ivana Mládka, začínal jako chatař na okraji Prahy. Chatu měl původně pronajatou od kamaráda z kapely. Časem od něj koupil zmíněný objekt i pozemek, na kterém stál. A pak přišla hudebníkova manželka na převratnou myšlenku. Paní Milada zase oceňuje spojení domu s přírodou: "Bydlíme kousek od lesa. Když se někdy ráno probudíte a kouknete se z okna, srnky stojí za plotem. Co víc si přát? A taky tu můžu dělat na zahrádce." Pešákovi se v domě na samém okraji města necítí ani nijak opuštění. Často zvou k sobě na návštěvu přátele. To je tu pak kolektivně veselo. "Každý si myslí, že sem přijede v poledne a večer se odporoučí. Většinou ale odjíždějí tak po dvou, třech dnech," říká muzikant-bývalý chatař s nadsázkou. "Ten náš venkov na lidi z centra Prahy opravdu zapůsobí."

Josef Segeth (11. 5. 2003)